Putovní tábor - Bílé Karpaty 11.8 - 18.8. 2012

Publikováno v

fotky z puťáku zde

Putování po krásách Moravy a trochu i Slovenska (11. až 18.8.) se zúčastnilo 21 turistů ve věku 10 až 70 let. Od loňska nášemu nejmladšímu a nejstaršímu přibyl rok. Ubytovaní jsme byli jako tradičně ve škole v tělocvičně, tentokrát v Uherském Brodu, v základní škole Na výsluní. Počasí nám celý týden přálo, svítilo sluníčko a nepršelo. Téměř každý den jsme se přepravovali autobusy, ale nebyl to žádný problém. Páni řidiči byli velice ochotní a upovídaní, dozvěděli jsme se hodně „drbů“ z této oblasti. Během týdne jsme si také vypracovali v autobusech zasedací pořádek, který jsme jen výjímečně museli porušit. Každý rok se snažím najít jedno slovo pro naše putování, letos bych ho nazvala asi švestkové.

 Jaký byl náš program?

 11.8.- V den příjezdu jsme si prohlédli Uherský Brod, zjistili jsme kde jsou pekárny, cukrárny a další možnosti nákupu. Našli autobusové zastávky odkud budeme odjíždět na výlety. Seznámili jsme se z historiií města, poslechli a přečetli si něco o nejvýznamější osobnosti města - J.A. Komenském. Město jako takové se nám líbilo.

 12.8. - První výlet jsme směrovali do Bílých Karpat. Šli jsme z autobusové zastávky Strání – Květná sklárna po zelené na Velký Lopeník – vrchol na hranicích Slovenska s rozhlednou. Pokračovali jsme po zelené do Lopenického sedla, na Mikulčin vrch a dále po červené a žluté turistické do Lopeníku odkud jsme jeli autobusem.

 13.8. - V pondělí jsme prošli naučnou stezku kolem Starého Hrozenkova po Moravských Kopanicích. Ze Starého Hrozenkova jsme vystoupali do Žídkové, kde došlo k neplánovanému rozdělení naší skupiny. Znovu jsme se sešli odpoledne u přehrady Žídková. Přes rozcestí Boky jsme se vrátili do Žídkové a naučnou stezkou Kolem Hrozenkova zpět do Starého Hrozenkova. Den jsme zakončili švestkovými knedlíky a hned po nich hodinou zumby.

 14.8.- V úterý nás čekal nejvyšší vrchol Bílých Karpat – Velká Javořina. Autobusem jsme dojeli na konečnou v Horním Němčí a potom už jsme šlapali po červené až na vrchol Velké Javořiny. Dále jsme po červené sešli k slovenské chatě pod Velkou Javořinou a pokračovali po zelené na rozcestí Pod Jelencem. Zde jsme si udělali odbočku na Jelenec, kde podle pana řidiče měla být rozhledna. No opravdu byla a zážitek to byl veliký. Po návratu na rozcestí Pod Jelencem jsme pokračovali po zelené do Květné. Vedle skláren mají hezké koupaliště a tam jsme zakončili tento výlet.

 15.8. - Středa měla být oddechový den, no maličko se to zvrtlo. Vlakem jsme dojeli do Strážnice, do města jsme nešli, ale hned jsme vyrazili na naše putování za oskerušemi. Po červené jsme došli do Tvarožné Lhoty kde je muzeum oskeruší. Konečně jsme se dozvěděli co to vlasně je - listnatý strom až 30 m vysoký, listy jako jeřabina, plody rostou v chocholíku také jako jeřabina, ale jsou to malá jablíčka nebo hruštičky velké 2,5 až 3 cm. Dalším cílem byla rozhledna Travičná, šli jsme k ní po naučné stezce Oskerušové. Po této naučné stezce jsme měli dojít na kopec Žerotín. Tam jsme došli, ale cestou necestou. No a z Žerotína jsme utíkali po žluté a pak podle navigace GPS na nádraží do Strážnice cca 6 km. Vlak stihli všichni.

16.8. - Čtvrteční výlet měl patřit k těm náročnějším, ale nakonec ho zvládli všichni v pohodě. Autobusem jsme jeli na hranice se Slovenskem do Sidonie. Odtud jsme šli po červené na rozcestí Brezová-kaplnka a po modré na Vršatecká Bradla. Někteří vystoupali ještě na Chmelovou a všichni jsme šli po naučné stezce kolem Vršateckých Bradel. Stejnou cestou jsme se vraceli zpět. Ze Sidonie jsme jeli autobusem do Bylnice a z Bylnice vlakem do Uherského Brodu.

 17.8. - Poslední výlet byl opět do Strážnice, ale tentokrát jsme se zaměřili na Baťův kanál. Vlakem jsme dojeli do stanice Vnorovy a odtud jsme šli podle kanálu po modré na rozcestí Za Moravou a po žluté do Strážnice. Ve Strážnici jsme měli objednanou plavbu po kanále a také jsme v rychlosti proběhli místní skanzen. Osvěžili jsme se a odpočinuli si na koupališti. Na závěr jsme si prošli zámecký park a město. S menšimi komplikacemi jsme se dostali autobusy zpět do Uherského Brodu.

 Na závěr děkuji za všechny účastníky Evě Jirákové, která pro nás tento krásný týden zorganizovala. A jako každý rok závěrečná otázka: Evo, kam pojedeme příští rok?

Japa 


Vyrobil ©2009-2013 Jakub Pavlík. Poháněno Drupalem, design AD Lemon Twist, všechna autorská práva vyhrazena.


Domů Nahoru